Mami, dneska je ti šedesát 1. sloka V Příbrami začal jeden

Mami, dneska je ti šedesát

1. sloka
V Příbrami začal jeden příběh,
druhého října, šedesát šest,
Karel s Marií drželi holčičku,
co měla před sebou svou vlastní cestu.
Školní léta, gympl a první sny,
a potom děti, třída, školní zvon,
v Solenicích našla svoje místo
a škola se jí stala druhým domovem.

Předrefrén
Roky běží, ani nevíš jak,
z malé holky je dnes máma, babička.
A pořád máš ten stejný dar –
být tu pro všechny, co máš ráda.

Refrén
Mami, dneska je ti šedesát,
a já ti chci jen jedno přát,
ať ještě dlouho máme kam se vracet,
ať ještě dlouho můžem spolu smát se.
Protože domov nejsou zdi a práh,
domov je pocit, co jsi dala nám.
A jestli něco v životě dobře znám,
tak že kus tebe navždy nosím v sobě dál.

2. sloka
Čtvrtého června jsi řekla Milanovi „ano“,
a pod srdcem už jsi nosila mě,
v listopadu jsem přišla já, Lucie,
a za pár let Martin přidal se.
Postavili jste dům a kolem zahradu,
a tys jí dala tisíc barev květů,
protože kde se objeví tvoje ruce,
tam jako by bylo o kus víc léta na světě.

3. sloka
Dnes máme svoje rodiny a svoje světy,
ale k tobě vede pořád stejná cesta.
A když se všichni sejdeme zas u jednoho stolu,
je najednou všechno tak, jak má být.
Pořád se staráš, jestli něco nechybí,
a pro nás máš vždycky času dost,
ať je nám deset, třicet nebo skoro čtyřicet,
pro tebe budeme pořád tvoje děti.

4. sloka
A dneska jsou tu Kubík a Šimon,
Lucas a Máťa – tvoje další světla.
Stačí jen zavolat: „Mami, pohlídáš?“
a snad nikdy jsme neslyšeli, že bys nemohla.
Vždycky si najdeš čas a něco vymyslíš,
pro každého máš náruč dokořán.
A možná jednou pochopí i oni,
jaké štěstí je mít takovou babičku, jako máme mámu my.

Předrefrén
Protože roky můžou utíkat,
děti vyrůst a svět se může měnit,
ale když potřebujeme svoje bezpečí,
víme přesně, kam se vrátit.

Refrén
Mami, dneska je ti šedesát,
a máme tolik, za co děkovat.
Za otevřené dveře, za společný stůl,
za každé „přijeď“, když je toho půl.
Za naše děti, kterým dáváš svůj čas,
za to, že jsi pořád tady pro nás.
A možná ti to málo říkáme,
ale víc, než tušíš, si toho vážíme.

Mezihra – s úsměvem
Na zahradě kytky, večer sklenka vína,
a Rocky už ví, kde nejlepší pelíšek má.
Ve škole tisíc věcí, šest let ředitelka,
a přesto doma nikdy nezůstane práce stát.
A aby náhodou nebylo málo starostí,
v šedesáti kurz ředitelský doděláváš dál.
Ty asi vážně neumíš jen sedět –
ale právě takovou tě každý z nás zná.

Závěr – hudba zpomalí

Mami, teď se na chvíli rozhlédni kolem sebe,
podívej se, kolik lidí dnes přišlo právě za tebou.
Rodina, přátelé, všichni, které máš ráda,
dnes přišli jeden krásný večer prožít s tebou.

Každý z nás má s tebou svůj vlastní příběh,
vzpomínku, úsměv, chvíli, co zůstává.
A možná právě tihle lidé kolem tebe
jsou tím nejhezčím, co těch šedesát let dává.

Závěrečný refrén
Tak se rozhlédni, mami, dneska je ti šedesát,
kolem sebe máš tolik lidí, co tě mají rádi.
Děti, vnoučata, rodinu i přátele,
všichni jsme dnes tady a slavíme s tebou.

Za všechny chvíle, kdy jsi tu byla pro nás,
za každé „já můžu“, když jsme potřebovali čas,
dnes nemusíš dělat vůbec nic pro nikoho –
dnes jsme tady my všichni jenom pro tebe.

A kdybych měla jednou být
aspoň trochu taková máma, jako jsi byla ty,
pak budu vědět,
že jsem to zvládla dobře.

Tak připijme na tebe,
na všechno, co bylo,
a hlavně na všechno krásné,
co tě ještě čeká.

Mami, všechno nejlepší k šedesátinám.
Máme tě rádi. ❤️